Obsah
Jezeří za druhé světové války
Po Mnichově v roce 1938 byly lobkowiczké domény rozděleny - to, co se ocitlo v okupovaném území, bylo podřízeno správě tzv. "věrné ruky" s ředitelstvím v Bílině. Hned v prvních dnech okupace se usídlil na zámku štáb "SS-Leibstandarte Adolf Hitler" v čele s Obersturmbannführerem Seppem Dittrichem. Velká část mobiliáře byla před záborem Sudet odvezena do Roudnice nad Labem, ale po záboru lobkowiczkého majetku musela být vrácena na Jezeří; později byla převezena do Bíliny.
Osobní Hitlerova standarta odešla z Jezeří již 19. října 1938 a na zámku se pak usídlila posádka, určená ke hlídání zajatců, kteří byli ubytováni poblíž lesního ředitelství na Jezeří. Jednalo se o Poláky, Rusy, Francouze i o potrestané německé vojáky. V březnu 1943 došlo k novému využití zámku pro vězeňské účely. Byl zde zřízen zvláštní tábor pro prominentní osobnosti "Sonderlager für prominente Persönlichkeiten", převážně vysoké francouzské důstojníky. Dále sem přišlo pracovní komando 96 mužů z koncentračního tábora Flossenbürg. Celý zámek byl natřen zelenou maskovací barvou. Kolem objektu byly vystavěny strážní budky, propojené drátěnými ploty nabitými elektřinou, a nasazeni hlídací psi. Široké okolí bylo pro obyvatele uzavřeno. Na zámku samotném bylo průměrně ubytováno asi 100 lidí. Od roku 1943 mělo tímto táborem projít asi 238 mužů. Mezi prominentními osobnostmi, internovanými na Jezeří se mimo jiné uvádí zejména Pierre de Gaulle - bratr francouzského prezidenta de Gaulla, syn bývalého ministerského předsedy Michael Clémenceau, Dr. Menetrel - osobní lékař maršála Pétaina, princ Michael Montenegra a další.












