Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Poválečná historie - počátek zkázy
Po skončení 2. světové války přišel zámek i panství na čas zpět do vlastnictví Lobkowiczů; uvádí se, že zdejším hostem býval i ministr zahraničí Jan Masaryk. Velvyslanec Československé republiky ve Velké Británii JUDr. Maxmilián Lobkowicz zůstal po únoru 1948 věrný demokracii a rozhodl se setrvat v exilu.
Brzy po tak zvaně "vítězném" únoru - dne 20. dubna 1948 - zavedl Zemský národní výbor na Jezeří národní správu. Dne 21. října 1949 převzala zámek do své správy Národní kulturní komise. Stavební stav zámku byl označen jako špatný, týkalo se to zvláště střech, omítek a prolamovaného ozdobného zábradlí na zadní terase, podlahy byly shledány v dobrém stavu. Zámek byl zprvu pronajat ministerstvu techniky, ale dne 22. září 1950 byl rozhodnutím vlády dán k dispozici ministerstvu národní obrany; konkrétně byl pak přidělen posádkové správě Chomutov.
"Převzetí" zámku se uskutečnilo již 28. srpna bez uvědomění Národní kulturní komise a Státní památkové správy, způsobem, který zcela odporoval představám zmíněných institucí. Stočlenná posádka jednoduše zámek obsadila, pozůstalý inventář naházela do kaple a celý zámek po svém vybílila ve skutečnosti i obrazně. Československá lidová armáda se snažila přizpůsobit prostory zámku zcela svým potřebám. Interiéry byly znehodnoceny, řada místností v zámku účelově upravena a zbylý mobiliář rozkraden nebo zničen.
V roce 1955 převzalo zámek ministerstvo vnitra. Podle rozhodnutí ze dne 9.1.1958 bylo správou pověřeno ministerstvo školství a kultury, odbor památkové péče. Dne 29.8.1958 byl zámek předán Státní památkové správě a ta jej roku 1959 odevzdala Krajskému národnímu výboru v Ústí nad Labem. V tuto dobu nebyla na Jezeří zajišťována žádná ostraha a zámek byl ponechán na pospas vandalům až do roku 1960. V letech 1961 až 1972 byl zámek ve správě Okresního národního výboru v Mostě a byl vypracován první projekt rekonstrukce objektu. Jeho autorem byl Ústav pro tvorbu a ochranu krajiny ČSAV, který měl na Jezeří zajišťovat svůj výzkumný program. Další předpokládané využití zámku počítalo se záměrem, vybudovat zde rozsáhlý rekreační areál nadkrajového významu, ale všechno zůstalo pouze v počátečních představách, stejně jako také vyslovený záměr prezentace slavných hudebních tradic.
Od roku 1964 byl prováděn umělecko-historický a stavební průzkum pod vedením Václava Mencla. Na následujících rekonstrukcích se metodicky podílelo i Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, avšak jeho spolupráce s ústeckým Okresním stavebním podnikem vedla jen k další devastaci objektu. Současně s demolicí neudržované kaplanky a přístavby kuchyně bylo vážně poškozeno severovýchodní křídlo zámku a podtržen rizalit, označovaný dnes jako arkýř. Havarijní situace byla po celé následující období ponechána bez jakéhokoliv zabezpečení a je jen dokladem pevné a poctivé stavby, že se nenarušila další část objektu. V roce 1967 tehdejší správce připustil další hrubý zásah Okresního stavebního podniku v Ústí nad Labem, vytrháním cca 150 m² parket a jejich využitím na zámku v Ploskovicích. Okresní národní výbor v Mostě ještě rekonstruoval vrátnici jako provizorní obydlí hlídače a v roce 1972 převedl zámek pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem. Tím byla další rekonstrukce odložena na neurčito. Správa zámku tehdy měla zákaz provádět i běžnou údržbu a zanedbaný stav zámku se zdůvodňoval neujasněnou situací v těžební činnosti Severočeských hnědouhelných dolů.
