Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Renesanční zámek
Přestavba středověkého hradu na renesanční zámek byla dokončena v roce 1549Připomínku jejího dovršení můžeme vidět na ozdobném kamenném klenáku, umístěném nad hlavní bránou, kde je vytesán erb Hochhauserů s letopočtem 1549 a nápisem:
"O člověče, pomni, kde je pán a jeho rod".
Po Mikulášově smrti přešel zámek do rukou jeho syna Petra, po kterém dědili jeho synové Václav ml. a Mikuláš. Mikuláš nakonec vykoupil i část patřící jeho bratrovi, ale v roce 1596padl u Jageru ve válce s Turky. Dědicem se stal podruhé jeho bratr Václav, který panství prodal bratranci Jiřímu Hochhauserovi z Hochhausu na Albrechticích. Jeho syn Jan Mikuláš (od roku 1605) byl za účast na stavovském povstání v roce 1618 potrestán konfiskací majetku, který připadl "k ruce jeho císařské milosti" Ferdinandu II.
Císař daroval Jezeří společně s řadou dalších konfiskovaných panství listinou z 15. března 1622 knížeti Karlu z Lichtenštejna. Nový majitel jej téměř přesně o rok později (24.3.1623) prodal za 80 847 kop míšeňských Villémovi ml. Popelovi z Lobkowicz na Bílině. Vilém ml. ale zaplatil pouze dvě třetiny panství - 67 956 kop. Třetina zůstala v majetku Hochhauserů a Vilém měl doplatit dědicům Jana Mikuláše zbytek kupní ceny. Zřejmě tak do té doby neučinil, protože v době saského vpádu v roce 1631 se Jiří a Bernard Hochhauserové, žijící do té doby v exilu, na Jezeří vrátili, célé je vyplenili "a co šlo, odnesli". K celkovému finančnímu vyrovnání mezi Lobkowiczem a Hochhausery došlo až v roce 1638.
Zajímavou věcí je popis tehdejšího zámku, vypracovaný jako podklad k jeho prodeji. V inventáři zámeckého mobiliáře jsou jmenovány: předpokoj, panský pokoj, dvorní kuchyně, kuchyňský kvelb a spížní komora, tři kvelby fraucimoru, hořejší komora, dámský pokoj a komora, zadní komora, hořejší světnice, sál, školní světnice, druhý sál, dolní kvelb, panská komora a světnice i zámecká věž s hodinami. Kolem zámku se rozkládal ovocný sad, v němž byly mimo jiné ovocné stromy i vlašské ořechy. Dále zde byly tři zpustlé vinice, pod zámkem byl pivovar a poplužní dvůr. K panství patřilo pět vesnic a tři další poplužní dvory.
Podle zprávy z října 1621 byl zámek Jezeří "od vojáků zpustošený", jediné okno nebylo celé a dveře, podlahy a prkna byla vytrhaná. Již od roku 1627 se ale na zámku započalo s drobnými stavebními úpravami; v roce 1638 se opravovaly "cihelné střechy".
Dne 18. února 1646 však postihl Jezeří ničivý požár a zámek zcela shořel, s výjimkou malého vysokého stavení a jezdecké stáje. Rok poté zemřel Vilém Popel a panství se ujal jeho syn František Vilém, zakladatel novosedelsko-jezeřské větve rodu. Po dobu jeho života však zámek nebyl významně přestavován.
